úvaha o dominanci

Zdroj:

Lidé a psi - střet kultur
Psí dominance - mýtus nebo skutečnost

další článek

Deset nejobvyklejších druhů chování, které pejskaři spojují s probrémy s dominancí

  1. 1.Kousání/agrese – zejména vůči členům rodiny.
  2. 2.Tahání na vodítku.
  3. 3.Znečišťování uvnitř domu, zejména když se jedná o postel.
  4. 4.Kousání cenných předmětů majitele.
  5. 5.Skákání při vítání a hrabání tlapkou.
  6. 6.Neuposlechnutí na přivolání.
  7. 7.Žebrání  u stolu.
  8. 8.Chození dveřmi jako první.
  9. 9.Spaní na zakázaném nábytku.
  10. 10.Kradení jídla nebo prádla.

Od okamžiku, kdy se u vlků začal předpokládat systém lineární hierarchie, se pejskaři úplně zbláznili do snah vysvětlit jakékoliv myslitelné psí chování a interakci mezi psy a lidmi na základě „dominance“. Psi se chovají špatně, protože jim nikdo neukázal, kdo je tady šéf. Musíte být „alfou“ své „smečky“. Momo toho, že se opět uchylujeme k ospravedlnění dalších výcvikových metod, využívajících averziva – pes je zřejmě celé noci vzůru a vymýšlí způsob, jak uskutečnit převrat, tak byste ho měli držet na jeho pozici s pomocí spousty násilí – stala se dominance všelékem pro vysvětlení veškérého psího chování.

Pro majitele tohle jednoduché vysvětlení znamená, že se nemusí snažit pochopit mnohá další témata jako třeba to, jak se zvířata učí. Názory typu, že se psi, kteří se hrnou do dveří před svým majitelem nebo tahají na vodítku, snaží dominovat svému majiteli, jsou tak stupidní, že netřeba slov. Nektěří lidé to mají v hlavě tak zpřevracené, že za projevy dominance považují i konejšivé signály jako skákání psů, aby vás mohli olíznout, nebo hrabání tlapkou, a tak je podle nich zapotřebí zasáhnout s pomocí averziv.

Deset věcí, které víme o skutečných psech

  1. 1.Všechno jsou pro ně zvýkací hračky.
  2. 2.Jsou amorální (žádné dobro nebo zlo, jen bezpečné x nebezpečné).
  3. 3.Zajímají se jen sami o sebe (ŽÁDNÁ TOUHA VYHOVĚT).
  4. 4.Citronový mozek, který seučí prostřednictvím operantního nebo klasického podmiňování.
  5. 5.Šelma (hledá, honí, kouše, trhá a žvýká – vše velmi silně založeno).
  6. 6.Velmi sociální (silné svazky a špatně snáší izolaci).
  7. 7.Časově omezené socializační období (pokud není socializován na určité kategorie sociálních stimulů, reaguje útěkem nebo bojem).
  8. 8.Oportunistický mrchožrout.
  9. 9.Konflikty řeší prostřednictvím ritualizované agrese (nikdy nepíše dopisy nakladateli, nikoho nežaluje).
  10. 10.Dobře vyvinutí čichový systém.

Dnes si nechce sednout. Nechce se stát vůdcem smečky?

Tradiční výcvik poslušnosti poznáte podle následujících rysů:

  1. 1.Psovi je většinou nasazován nějaký speciální obojek.
  2. 2.Slovní pochvala je považována za dostaečné posílení chování.
  3. 3.Hodně se tu ohánějí „teorií smečky“.

Jeho nejnovější inkarnace je většinou maskována slovy jako elektrický nebo vyvážený, což znamená, že se používají současně násilí a pamlsky.

„On to umí, jen je tvrdohlavý“, nebo „On to ví, ale snaží se být dominantní“ jsou naprosto běžné postoje. Je to hotová epidemie, lidé, kterým pes jednou, dvakrát nebo víckrát správně zareaguje, předpokládají, že se to naučil, a pak hledají důvody, kterými by vysvětlili následné nesprávné reakce. Není divu, že se lidé drží takových věcí, jako je „teorie smečky“.
Signalizuje to závažnou mezeru ve znalostech. 
Ve skutenčosti je správná reakce, za předpokladu, že byla správně posílena, pouhým zrníčkem písku na vahách: zvyšuje pravděpodobnost toho, že v budoucnosti dojde při stejných souvislostech ke stejné reakci. Je zapotřebí pravidelně a opakovaně posilovat žádoucí chování, aby se miska vah vychýlila směrem k tomuto chování. Pokud to budete dostatečně trénovat, bude toto chování vysoce pravděpodobné.

Většina lidí nechápe přiliš dobře to, jak se zvířata učí. Mnozí z nich by se také velice rádi vyhnuli nutnosti strávit spoustu času tím, že dosáhnou požadované reakce prostřednictvím „dostatečného objemu“ tréninku. To vše vytváří úrodnou půdu pro vysvětlení jako dominance nebo tvrdohlavost a výcvikové metody s použitím násilí.

To, co tradiční výcvikáři vždy opomenou vzít v úvahu, když pes „neposlechne na povel“ je:

  1. 1.CO – ví pes, co povel znamená, a je to zobecněno i na situaci, ve které právě povel dostal?
  2. 2.PROČ – použil trenér dostatečnou motivaci, tedy byla tu pravidelně a dostatečně podpořena reakce na tento povel?
  3. 3.JINÉ MOŽNOSTI – je toto chování dostatečně upevněno vzhledem ke konkurující motivaci?

Pokud nebyly splněny všechny tyto body, pes není dostatečně vycvičen. Tečka.

Deset nejpoužívanějších výmluv pro to, že nevycvičený a nemotivovaný pes neposlechl

  1. 1.Pes se snaží být dominantní (nebo naředěná verze – pes potřebuje pevnější ruku).
  2. 2.Pes to dělá schválně kvůli nějaké nedávné události.
  3. 3.Pes je tvrdohlavý (tedy neposlušnýprincipu).
  4. 4.Pes je příliš rozrušený nebo rozptýlený.
  5. 5.Pes je unavený, nudí se nebo nemá tu správnou náladu.
  6. 6.Pes je přetrénovaný a reagovat na povel ho nudí.
  7. 7.Konkrétní problémy spojenéplemenem.
  8. 8.Pes neníkondici.
  9. 9.Pes se nedávno stěhoval nebo došlojiné změně jeho režimu.
  10. 10.Problémy spojenéjeho životní fází (moc mladý nebo starý).

Předpkládat, že u psa jde o naučené chování už po několika jeho správných reakcích, je nebezpečné, zejména když vezmeme v úvahu variabilitu podmínek, ve kterých očekáváme, že bude na povely reagovat. Ještě stále čekám na setkání s mytickým „přetrénovaným psem“. Přetrénovaý s využitím prvnků násilí je pochopitelně něco jiného. Letargie a strnulost, které charakterizují některé psy v soutěžích, je výsledkem utváření chování s využitím bolesti a leknutí. Toho je takřka vždy dosaženo nějakým typem obojku. Psům to musí připadat jako špatné sci-fi že jejich majitelé volí jako výcvikovou metodu použití bolest způsobující zařízení nasazeného na jejich krku.

Tahání na vodítku

Psi na vodítku tahají přirozeně. Má to několik důvodů. Jedním z nich je to, že psi většinou chodí rychleji než lidé a tahání je důsledkem tohoto nepoměru.

Druhým důvodem je to, že ho majitel posiluje tím, že se pohybuje vpřed. Pes dál tahá, protože tahání funguje.

Dalším důvodem je to, čemu se říká opoziční reflex. Jakmile cítí tlak proti krku nebo hrudníku, reflexivně zaberou proti němu.

Důležité je, začítz s tréninkem proti tahání hned od prvního dne, ne čekat, až si pes na tahání vytvoří závislost.

Pravidla: když jste na procházce, dopředu se pohybujete pouze tehdy, když je vodítko prověšené. Jakmile pes votídko napne, zůstanete nehybně stát. Pes potřebuje určité množství opakování, aby se chování naučil. Od vás to bude chtít především důslednost a trpělivost.

Dominance:

Proč se chováme ke svému psovi, jako by to byl náš nejhorší nepřítel? Proč si všichni myslí, že se pes snaží převzít dominanci nad svými majiteli tím, že žere jako první, že projde první dveřmi, že si užívá pohodlí nábytku, přetahovanou, dychtivě táhne na vodítku, nebo prostě tím, že v domě udělá loužičku? Psi nejsou politici. Psi nejsou mistři lstivosti nebo dvojsmyslů. Psi jsou přímočaří, žijí tady a teď. Kdyby chtěl pes převzít dominanci nad svým pánem, tak to prostě udělá. Tečka. I v těch případech, kdy pes štěká, vrčí, chňape, kdy zaútočí, štípne nebo kousne, nejde ani tak o to, že by byl pes agresivní nebo dominantní, ale o to, že je vystrašený ze svého příliš dominantního majitele.

Je dlouho rozšířený mýtus o tom, že majitel by měl být ke svému psu dominantní. 
Teorie o pravidlech smečky vychází z toho, že pes pochází z vlka, z čehož jsou vyvozovány tyto zavádějící závěry:

-          Pes pochází z vlka, a proto se bude chovat jako vlk.

-          Vlk obecný vytváří smečky se strukturální hierarchií, psi tedy také budou formovat smečky se strukturální hierarchií.

-          Pes žijící s lidmi je součástí lidské smečky a měli bychom se k němu chovat jako ke členovi smečky.

  1. současné době již existuje řada knih, které úspěšně popírají mýtus o tom, že se pes pokusí získat vyšší postavení než jeho majitel, pokud k tomu dostane příležitost.

Jak vlastně funguje vlčí smečka?

Základní, stabilní vlčí smečka sestává z rodičovského páru a jejich přímých potomků. Jde tedy o tzv. „nukleární rodinu“. Ale struktura může být i složitější. Může jít o „rozšířenou rodinu“, „narušenou“ – kde jeden nebo oba rodiče chybí, „náhradní rodinu“, která přijala vlka z jiné smečky. Většinou jsou tvořeny příbuznými, vzájemně spolupracujícími zvířaty. Hodně vlků ve věku 2-3 let opouští smečku a hledá si partnera, se kterým by založili vlastní smečku.

Vlci tvoří smečky kvůli přežití a výchově potomstva. Formování smečky je strategií k přežití.

Popravdě, náš pes domácí nemá žádný důvod tvořit smečku se svým lidským majitelem, jelikož vše potřebné k přežití má zajištěno – svým majitelem. Pokud tedy pes nemá žádný důvod, proč by s námi měl tvořit „smečku“, není ani žádný důvod, proč bychom se měli smažit „získat dominanci“ nad svým psem nebo být alfou smečky.

Obecně se předpokládalo, že je většina případů poruch chování způsobena tím, že je pes „dominantní“ a snaží se zvýšit své postavení v lidské „smečce“. Pokud se pes snažil zvýšit si své postavení,  bylo považováno za řešení problému to, co by v takové situaci udělal vlk.

Ale co to vlastně je ta dominance?

Lidská definice: „mající autoritu nad…“

Vlčí pojetí: „hnací síla zaměřená na vyřazení soka při soutěži o partnera“ To ovšem neznamená, že bude běhat okolo a prát se se všemi ostatními vlky. „Hierarchie je definovaná jako vztah dominance a submitivity založený a udržovaný pomocí ritualizovaného chování“

Být alfou znamená mít právo na plození potomků. Uvědomíme-li si ,že je nám dáno rozhodovat o většině, pokud ne o všech zdrojích psa, včetně toho, jestli se bude moci pářit, nemůže být vlčí pojetí dominance coby „hnací síly zaměřené na vyřazení soka při soutěži o partnera“ aplikováno na domácího psa.

Pokud bychom opravdu považovali za nezbytné získat nad svým psem postavení alfy, jak bychom toho mohli dosáhnout prostřednictvím „ritualizovaného chování“ psí řeči tak, aby nás pes pochopil? Odpověď: „Nemůžeme! Nemáme vlčí uši nebo ocas. Nemůžeme jako vlk naježit srst, ukázat stejnou sadu zubů či ohrnout pysk. Nemůžeme ani tak rozšířit zornice. Nemáme stejnou stavbu těla jako vlk nebo pes a nemůžeme proto ani komunikovat tak, aby tomu pes plně rozuměl.

Dominantní agrese:

Mnoho projevů agrese, které jsou v současnosti diagnostikovány jako dominantní agrese, představují spíše snahu psa vyhnout se nějakému nepříjemnému náaldeku než snahu vybudovat si či udržet sociální postavení. V mnoha případech je nepřizpůsobivé chování člověka to, co vedlo k agresivní interakci psa. Primárně je agresorem člověk.

Je možné, aby byl pes součástí lidské smečky?

Není možné, aby pes s lidmi tvořil smečku. Nepřemýšlí jako my, nechová se jako my, nevoní jako my a ani nežije podle stejných hodnot.

Smečky jsou utvářeny pouze jedinci téhož druhu. Pes nás nevnímá jako jiného psa a tudíž s námi nesoutěží o postavení. Pes si utvoří silnou sociální vazbu na svého majitele a rodinu, stává se členem této sociální skupiny a neusiluje o zvýšení svého postavení.

„K boji o dominanci mezi vlky dochází vzácně, pokud vůbec“. U vlků žijících volně není žádný „vůdce“, který by panoval nad zbytkem smečky. Na typickou vlčí smečku je třeba nahlížet jako na rodinu s dospělými rodiči, kteří vedou aktivity skupiny a dělí se o vedení prostřednictvím dělby práce…“ Feny se starají o vlčata, zatímco vlci hledají kořist a loví. Pakliže je úlovek dost veliký, všichni členové smečky žerou současně, Pokud je úlovek malý, žere první alfa pár, ale pokud by byla potrava vzácná, nakrmila by se nejprve vlčata.

Seznam pravidel smečky:

-          Předtím než nakrmíte psa, sami něco snězte

-          Zaberte psovi jeho pelíšek, abyste mu ukázali, že jste alfa

-          Nedovolte psovi používat váš nábytek (postel, křeslo, pohovku)

-          Nenechávejte psa ležet nahoře na schodech

-          Nenechávejte psa ležet ve dveřích či na chodbě

-          Nikdy psa nepřekračujte

-          Nikdy nenechávejte psa projít dveřmi jako prvního

-          Psi, kteří táhnou na vodítku, jsou „dominantní“

-          Nikdy nenechávejte psa začínat a ukončovat hru nebo si vynucovat pozornost

-          Nikdy nenechávejte psa vyhrát hru na přetahovanou

-          Donuťte psa, aby si lehnul

Převalovat psa do submisivní pozice na zádech a křičet na něj je skvělý způsob, jak vyvolat obrannou agresivní reakci. Z pohledu psích sociálních vztahů se takto jednající člověk chová jako šílenec. Nucení psa do této pozice může být vnímáno jako agrese ze strany majitele. Nestává se, že by byl vlk či pes nucen do této polohy proto, aby se podrobil. Tak proč to dělat našim psům?

Přehodnoťte úvahy o psí dominanci

Pes se liší od vlka svým chování i morfologii

Vlčí smečka nefunguje jako diktatura, ale spíše jako rodina

Na psy aplikovaná pravidla smečky údajně vycházejí z vlčího chování, ale ve skutečnosti tomu tak není

Není pravda, že by se pes domácí snažil získat vyšší postavení, než má jeho majitel

Se psem domácím by se mělo zacházet jako se psem domácích, a nikoli jako s převlečeným vlkem.