Články‎ > ‎

Chov psů

Co se míní pod pojmem chov psů, jak je regulován, čím se řídí, které organizace na to dohlížejí.

Obecně o chovu psů

Chov psů je zájmová činnost.

Chovem se dle řádů ČMKU rozumí cílevědomá plemenitba čistokrevných psů s průkazem původu, respektující zásady genetického zdraví jedince i celé populace.

Chovem je sledováno zachování biologického zdraví každého jedince, charakteristických vloh a vlastností specifických pro jednotlivá plemena. Toho lze dosáhnout pouze cíleným výběrem biologicky i geneticky zdravých jedinců do chovu!

Chovatel mající registrovanou chovatelskou stanici nesmí chovat zároveň psy s PP a bez PP, je zakázáno nakupovat psy za účelem dalšího prodeje = překupnictví.

Chov = poctivý odchov psů s PP, množení = odchov psů převážně bez PP či křížení kříženců, kdy "chovatel" není schopný dostát stanoveným pravidlům a koná tak nezodpovědně, nemáte vůbec žádnou jistotu ve zdraví, povaze, mnohdy ani sám prodejce neví, co Vám z pejska vyroste. Nemá k tomu žádné doklady a bez rodokmenu nemá ani kde pátrat.

Mezinárodní chovatelský řád F.C.I.

Důležité citace:

Chov a rozvoj plemen psů musí vycházet z dlouhodobých cílů a rozumných zásad tak, aby chovem nedocházelo ke vzniku chorob, povahových vad či nedostatku užitkových vlastností.

Chov musí sloužit cíli zachování a pokud možno rozšiřování genetické různorodosti plemen.

K chovu lze používat pouze funkčně zdravé psy. Chovatel, který vybírá psa do chovu, je zodpovědný za určení, zda je chovné zvíře pro chov vhodné duševně i tělesně.

Chovatel je povinnen zajistit kvalitní duševní i fyzické podmínky pro chovná zvířata.

Vzájemná práva a povinnosti vlastníků chovných psů a fen jsou upravena zásadně národním právem, řády národních svazů a jejich chovatelských klubů a spolků příslušných plemen a soukromými ujednáními. Kde takováto ustanovení chybí, platí mezinárodní chovatelský řád FCI.

Chovatelům a vlastníkům chovných psů se naléhavě doporučuje před každým zamýšleným krytím sjednat si písemně vzájemné dohody a zvláště ve věci finančních závazků sjednat jasné podmínky.

Chov každého plemene

Chov každého plemene řídí chovatelský klub uznaný ČMKU - není tedy možné chovat psy jaksi "na vlastní pěst". Důvody jsou jednoduché. Cílem chovu je zkvalitňování plemene, což znamená hodnocení jedinců, kteří mají být používáni v chovu, po stránce exteriéru, povahy a zdraví, proto je potřeba, aby nad tímto někdo bděl a dohlížel na dodržování standardu plemene i předpisů týkajících se zdraví plemene. Úkolem chovatelského klubu tedy je řídit chov svého plemene v souladu s výše uvedenými předpisy a dbát na jeho zkvalitňování po všech stránkách. Chovatelský klub je garantem regulérnosti chovu a řídí pouze chov plemene, pro které byl uznán - u některých klubů to může být více plemen.

Chcete-li se tedy zabývat čistokrevnou plemenitbou = chovem psů s PP, musíte se ve své činnosti řídit předpisy ČMKU a chovatelského klubu pro dané plemeno. To však nemusí nutně znamenat, že musíte být člen takového klubu. Kluby mohou (ale nemusí) umožňovat chov i svým nečlenům za předem stanovených podmínek. Většinou však nečlenové platí dvojnásobné poplatky za služby, než jaké platí členové, takže pokud nenajdete jinou výhodu členství v chovatelském klubu, alespoň po finanční stránce se členství i přes placení členských poplatků může vyplatit.

Chovatelský klub může stanovit speciální podmínky chovnosti - např. potřebná zdravotní vyšetření v závislosti na problematice plemene. Také berou v potaz konkrétní situaci v chovu plemene v naší republice, jeho využitelnost k práci apod. Různé kluby pro jedno plemeno musí mít stejné podmínky chovnosti, které musí být vždy v souladu se závaznými předpisy FCI, ČMKU a zákony ČR. Jednotlivé kluby si musí vzájemně uznávat chovnost svých chovných jedinců.

Pokud existuje pro vaše plemeno několik chovatelských klubů, můžete být členem všech, ale zapisovat své odchovy můžete pouze v jednom z nich.

Chovatelský klub stanoví podmínky chovnosti psů a fen svého plemene. Tyto podmínky nesmí být v rozporu s Řádem na ochranu a Zápisním řádem a samozřejmě také musí respektovat zákony ČR.

Chovatelský klub dohlíží na to, aby byly v chovu dodržovány předpisy, které mají za cíl zkvalitnění chovu - aby se do chovu dostávali pouze geneticky a biologicky zdraví jedinci odpovídající standardu plemene, aby štěňata byla správně odchovávána, aby nebyli šířeni psi bez PP, aby se dbalo na zdraví chovných jedinců atd. Také se chovatelské kluby mají snažit o osvětu mezi chovateli a majiteli psů svého plemene, vydávají klubové zpravodaje, seznamy chovných jedinců, pořádají společné akce.


Chov má dvě zastřešující kynologické organizace - FCI a UCI

1. FCI (Fédération Cynologique Internationale)


FCI vznikla v květnu roku 1911. Zakládajícími zeměmi tehdy byly Německo, Rakousko, Belgie, Francie a Holandsko.

Za Českou republiku je členem FCI Českomoravská kynologická unie (ČMKU) se sídlem v Praze. Tato organizace zastřešuje chov psů pod hlavičkou FCI v ČR.

FCI o sobě:

Mezinárodní kynologická federace (Fédération Cynologique Internationale) je světovou kynologickou organizací. Sdružuje 83 členů a smluvních partnerů (jeden člen za zemi), z nichž každý vystavuje svoje vlastní rodokmeny a školí svoje vlastní rozhodčí.

FCI zajišťuje, aby byly rodokmeny a rozhodčí vzájemně uznáváni všemi členy FCI.

FCI eviduje 338 plemen, z nichž každé je "vlastnictvím" konkrétní země (nazývané země původu). Tyto země sepisují standardy "svých" plemen (popis ideálního představitele daného plemena) ve spolupráci se standardními a vědeckými komisemi FCI, a FCI zajišťuje překlady a doplňování. Tyto standardy pak slouží rozhodčím jako reference při hodnocení psů na výstavách pořádaných členskými zeměmi FCI.

Každá členská země organizuje mezinárodní výstavy i pracovní zkoušky. Výsledky se zasílají do ústředí FCI, kde jsou zaneseny do počítačů. Pokud pes získá určitý počet cen, může mu být přiznán titul Mezinárodní šampión krásy nebo práce. Tyto tituly stvrzuje FCI.

Prostřednictvím národní kynologické organizace (u nás ČMKU) a FCI může navíc každý chovatel požádat o mezinárodní ochranu názvu své chovatelské stanice.

FCI dále vydává čtvrtletní časopis ve čtyřech jazycích (francouzštině, angličtině, němčině a španělštině).

2. UCI (United kennel Club Internationale)


UCI byla založena v roce 1976 ve Spolkové republice Německo. Jejími členy jsou: SRN, Holandsko, Belgie, Švýcarsko, Rakousko, Dánsko, Finsko, Kanada, USA. V posledních pěti letech byly přijaty: Česká republika, Maďarsko, Turecko, Ukrajina, Rusko, Slovenská republika, Moldávie, Gruzie, Lotyšsko a Bělorusko, Japonsko, Čína, Indie, Pobaltské státy, Skandinávie a všechny bývalé ruské státy.

Zastřešující organizací UCI pro Českou republiku je Českomoravská kynologická federace (ČKF) se sídlem v Rokycanech a Dražovicích, registrovaná v r. 1995.

UCI o sobě:

Účelem organizace je sloužit různým národním společnostem jako mezinárodní zastřešovací organizace. UCI se zavazuje, že bude hájit zájmy všech společnost (federálních členů) rovnocenným způsobem. Asociace navíc usiluje o zlepšení v chovu různých psích plemen. Hlavním účelem je dohlížet nad národními a mezinárodními výstavami a podpora a informování svých členů.

Jak to vypadá v ČR, v praxi?

V ČR je mnohem rozšířenější chov a výstavy pod hlavičkou FCI. ČMKU, člen FCI, pořádá např. v letošním roce 8 mezinárodních a 4 národní, a to nepočítám výstavy ostatní - klubové, speciální, a také výstavy nižšího typu (krajské, oblastní). Oproti tomu ČKF, člen UCI, pořádá za celý rok 2007 výstavy 2.

Většina z vás jistě zná výstavy pořádané organizacemi ČMKU - vzhledem k vysokému počtu přihlášených psů jsou většinou dvoudenní a získané tituly jsou v drtivé většině opravdu prestižní.

Jelikož jsem nikdy neměla možnost podívat se na výstavu pořádanou UCI, přináším vám "svědectví" jedné mé známé, která se loni na jednu takovou výstavu vypravila:

"Zvědavost mi nedala a jela jsem se podívat na mezinárodní výstavu pořádanou UCI. To, co jsem viděla, bych přirovnala k menší oblastní výstavě, co do počtu zúčastněných psů. Většinou získávali tituly bez konkurence. K mému údivu se běžně vystavovali i kříženci - např. kříženec maltézského psíka a pekinéze, údajně první generace budoucího nového plemene. Podle jakého standardu ho rozhodčí posoudil a udělil mu titul, to opravdu netuším."

Protože většina chovatelů psů v ČR chová pod hlavičkou ČMKU (FCI), budeme se dále věnovat pouze této organizaci.


Chystáte-li se na výstavu se svým psem, který má PP s hlavičkou FCI, pak si dejte pozor, aby výstava byla pořádána organizací zastřešnou pod FCI. U nás je to ČMKU, v zahraničí si musíte dát pozor, aby na přihlášce či propozicích bylo logo FCI (viz výše). Účast na výstavě konané pod UCI má za následek problémy s uznáváním šampionátů získaných pod FCI.

Chov psů pod hlavičkou ČMKU se řídí Řádem ochrany zvířat při chovu psů ČMKU (najdete ho zde). Chov jednotlivých plemene řídí chovatelské kluby, není tedy v našich silách zde rozepisovat podmínky chovnosti a další předpisy, platné pro jednotlivá plemena. Kontakty na jednotlivé chovatelské kluby najdete zde, pro konkrétní informace pro své plemeno se obracejte přímo na ně. Pro některá plemena existuje více klubů - členství v nich není nijak omezeno, avšak zapisovat štěňata určitého plemene může chovatel pouze v jednom klubu.

Příklad: Máte dvě feny stejného plemene, které zastřešují 3 chov. kluby. Můžete být členem všech, ale chovat, tedy zapisovat štěňata, můžete jen v jednom.

Chovatelský klub je garantem chovu daného plemene, stanovuje cíle chovu, řídí chov, určuje podmínky chovnosti psů a fen atd. Musí přitom respektovat předpisy FCI a platné zákony ČR.

Chovatelské kluby mohou (ale nemusí) umožnit zapisovat štěňata i nečlenům klubu, ale musí písemně stanovit podmínky, za kterých se tak děje. Samozřejmě i nečlen klubu musí respektovat chovatelský řád a podmínky chovnosti.