Články‎ > ‎

cestování s československým vlčákem

autorem článku je majitelka naší Eibi Kristýna Čermáková 

CESTOVÁNÍ SE PSEM
http://img23.rajce.idnes.cz/d2303/13/13152/13152979_7b30d9da4be9db1a78d92ee9a33df234/images/IMG_0828.jpg?ver=2

Spusta z vás cestuje, a přitom neustále řeší hlídání psů, různé venčitele… Proč si psa nevezmete rovnou s sebou? Cestování se psem není takový problém, jak mají často lidi dojem. Ještě dodávám, že výjimka i z toho co píšu dole, jsou psi asistenční, kteří mají většinu zakázaných věcí pro nás běžné pejskaře, povolené. Canisterapeutický pes není totéž asistenční a nemůže ve veřejné dopravě požadovat slevy nebo využívat výhody plynoucí pro asistenty!

Článek je psaný spíše pro lidi, kteří nemají zkušenosti s ježděním za hranice (nebo i po republice) se psem, proto je vše vysvětlováno dopodrobna a zkušeným lidem to může přijít úsměvné a zbytečné. A zakládá se to především na zkušenostech z cestování a konverzacích po mailu s úřady, takže se jednotlivé zkušenosti samozřejmě můžou lišit.

PŘED CESTOU

Socializace

Jako první bod bych uvedla to, že je třeba svého psa odmala zvykat cestovat. Budete mít hodně usnadněný život obecně, ale i na cestování do dálek. Samozřejmě záleží na tom, jak jezdíte běžně, ale pes by měl být navyklý na všechno. Tramvaj, autobus ale i vlak. U vlaku doporučuju vyzkoušet reakci psa na osobák i rychlík, citlivější psi to vnímají rozdílně, v osobáku obvykle můžou být natažení v chodbičce a průvodčí je mile podrbe, zato v rychlíku se často stává, že musíte psa nacpat mezi úzkou řadu sedadel a spoustu ostatních lidí, kteří se na psa nedívají přátelsky. Jako u všeho platí, že náhoda je blbec, už se mi stalo, že jediné volné místo na 7 hodinovou cestu do Žiliny bylo v kupé s rodinou. Malé děti svačící řízek a moje půlroční štěně je velmi špatná kombinace. Navíc se maminka rodiny psů bála a cukla s sebou, kdykoliv můj pes pohnul tlapou. Takže jsem jí celou dobu držela pod sedačkou, snažila jsem se jí zabavit různým cvičení triků, které mohla dělat vleže (tlapu přes tlapu, položení hlavy na zem…) a odměňovala jí prostrkováním kusů šunky, která měla sloužit jako můj oběd, skrz košík. Další dopravní prostředek, především týkající se Pražáků, je metro. A s ním související eskalátory. A jako poslední bod, auto. Ať už cestuje v kleci, na sedačce, pod sedačkou, ve vozíku, jízda autem by měla být v pohodě pro jakéhokoliv psa, a to i v případě, že auto nemáte. Občas vás někdo hodí, může se stát, že potřebujete nutně na veterinu…

A jako základní věc je náhubek. Ve spoustě států je povinný i ve městě, nejen v MHD. Už od štěněte dávejte náhubek, vydržte kvílení a mlácení hlavou kolem sebe, vyplatí se to. Pro štěně je vhodné pro začátek koupit plastový nebo látkový (ne veterinární!), už jen proto, že jsou levnější a než vyroste, aspoň 3 vystřídáte. Ale na tu tu je také jeden článek.

http://img25.rajce.idnes.cz/d2503/13/13770/13770154_bad1247758638c9cf804e5e96d6d05f3/images/11262103_10205202821422345_7890732872052716299_n.jpg?ver=0

Trpělivý a klidný pes

Na webu o čsv je to docela paradoxní titulek. Přesto to považuji za základní bod cestování. Rozmyslete si už před plánem cesty, kam chcete jet, a jestli tak dlouho váš pes vydrží v klidu. Postupně zvyšujte časové úseky, klidně ze začátku jezděte s více přestupama, kde máte víc času na vyvenčení, vylítání a unavení psa.

Co se mě týče, mé zkušenosti jsou kladné, poprvé jsem s fenou jela v jejích 5 měsících z Prahy do Pece, měla jsem trochu obavy, ale vše proběhlo úplně v pohodě, celou cestu byla drbaná a rozvalovala se na zemi. Nejspíš dost pomohlo, že bus byl poloprázdný a tak mohla. Později, v jejích 10 měsících absolvovala maraton na 7500km autem přes celou Skandinávii, přičemž jsme hned první tři dny jeli v kuse, se zastávkami na venčení psů i lidí a občas se trochu vyspat. Vydržela 6 hodin zavřená v autě na trajektu, a i 7h ve vlaku na Slovensko, jak jsem psala. Dnes se mnou každý týden jezdí Praha>Brno a zpět a v pohodě. I s mladým vlčákem to je možné.

Pokud máte prostor, zabavte psa. Košík většinou musí mít nandaný, ale je spousta pamlsků, které se dají nakrájet na úzké tyčinky, které prostrčíte skrz náhubek, nebo se to naučí pes sám, brát si pamlsky přes náhubek. Když to jde, můžete zkusit učit různé povely, např. přeložení tlap přes sebe, pokládaní hlavy na zem, „mrtvolu“…

Auto vs. Doprava

Teď už o cestování za hranice. Nejpohodlnější cestování se psem je autem. O tom žádná. Pokud se psovi nedělá špatně (a když ano, obvykle má tytéž problémy i v buse, a tam řidiče neukecáte, aby vám zastavil), je to příjemný způsob, jak se někam dopravit, můžete si vzít spoustu věcí a pes není omezený náhubkem. Zároveň je však třeba si uvědomit, abyste se do auta vešli, protože pokud jedete na delší trasu, táhnete s sebou obrovské množství žrádla. Ale už jen ta možnost, ho vzít, je pohodlnější než pokud byste jeli MHD.

Pokud má pes problémy se žaludkem při cestování, navštivte veterináře a on vám může napsat uklidňující léky, obdobu lidského kinedrilu (někdo dává i lidský, ale s tím nemám zkušenosti).

Podmínky EU ohledně převozu psů jsou zdlouhavé, tak sem hodím jen výpis. Psala jsem si s pár úřady a tohle je můj závěr: pes smí být převážen:

  1. V kleci/přepravce kdekoliv v autě. Klec nemusí být upevněná, musí být ale bezpečná pro psa a pevně uzavřená, aby se pes nemohl dostat ven.
    http://img25.rajce.idnes.cz/d2503/13/13770/13770154_bad1247758638c9cf804e5e96d6d05f3/images/13522006_10209774094727871_2241404429493120910_n.jpg?ver=0

  2. V kufru auta. Pokud máte kufr oddělený mříží nebo tak, stačí to. Pokud ne, pes musí být uvázaný, aby nemohl dosáhnout tlapami na řidiče, nebo obecně na přední sedačky (v případě nehody třeba). Jestli pes musí mít postroj nebo obojek zákon nespecifikuje, ale v případě bouračky je jednoznačně bezpečnější postroj (menší šance na zlomení vazu).

  3. Na zadních sedačkách. Pes ovšem musí být připoután bezpečnostním pásem (zacvaklý do té pojistky, taková vodítka se dají koupit v lepších zverimexech) a nesmí dosáhnout na přední sedačky. Opět není specifikováno, jestli to bude za obojek nebo kšíry.

  4. Ve vozíku. Zvlášť, pokud máte psů víc, je fajn vozík na psy, který poskytuje přepravní boxy i úložný prostor na psí věci (pytle s granulemi…).

Tyto podmínky platí pro VŠECHNY státy EU, a obvykle jsou totožné i se státy mimo EU. Norsko má například ty samé podmínky. Může se stát, že některý stát má speciální přídavek, takže si to zjistěte ještě před cestou, protože pokuty bývají vysoké.

http://img23.rajce.idnes.cz/d2303/13/13152/13152979_7b30d9da4be9db1a78d92ee9a33df234/images/IMG_1823.jpg?ver=2

Doprava - autobus

Ohledně veřejné dopravy, dálkový autobus nedoporučuji. Už jen proto, že vám tam psa nevezmou. Neznám žádnou značku, která by převážela i psy. Student Agency tuším bere cestující se psem, pokud je pes v přepravce malých rozměrů a jen do pár kg (víc info najdete v jejich jízdním řádu). ČSAD bere psy, po ČR určitě, mimo ČR (Slovensko např.) nejspíš také, ale pozor, na jeden vůz připadá pouze jeden povolený pes, případně dva, pokud mají jednoho majitele (se třemi psy už máte smůlu). Takže pokud chcete mít jistotu, kupte si jízdenky předem i pro psa a buďte na zastávce o hodně dřív.

Když náhodou seženete výjimku, že vám psa vezmou i do ciziny, vaše výhra, ale pes bude muset strávit velké množství hodin s náhubkem a jen krátkými pauzami na benzínkách.

Vlak

Vlak je ideální způsob dopravy, psa vezmou bez problémů (ČD, další firmy po České republice velké psy nepřeváží) a má obvykle dost místa a málokdy se setkávám s nepříjemnými průvodčími, nemívají problém a rádi psa i podrbou a řeknou vám, že náhubek můžete sundat. Na to ale pozor, pokud přijde revizor (i ve vlaku vzácně chodí) a uvidí psa bez košíku, pokutu dostanete. Navíc zrovna vlčáků se lidi dost bojí, takže já košík nesundávám nikdy (vlčákovi, kavalír běžně jezdí bez něj), i kvůli tomu, že by na ní mohl někdo spadnout, šlápnout, a nechci řešit pokousání.

Na co si dát ještě pozor u vlaků je dlouhá trať bez přestupů. Oproti autobusu nemá přestávky v jízdě, takže můžete být zavření i 10 hodin v kuse. To se dá zjistit z jízdního řádu daného vlaku, nebo na nádraží, protože vlak čas od času na některé zastávce třeba i 15 min čeká a vy v mezičase stihnete vyvenčit psy.

Pokud jedete někam hodně daleko od ČR kombinovanými spoji, zjistite si u všech spojů, zda zajišťují přepravu psů a to i na zpáteční cestu! Když pojedete vlakem např. do Španělska, přestup bude v Německu, tak Němci vás do vlaku se psem pustí, ve Španělsku už vás z něj nevyhodí, ale při cestě zpět může nastat problém, že vás nevezmou, protože jen určitý spoj poskytuje přepravu zvířat.

Osobně se mi to ale nestalo a neznám nikoho, kdo by řešil podobný problém, jen mě předtím varovali dopravci, když jsem psala vyzvědačské emaily

http://img25.rajce.idnes.cz/d2503/13/13770/13770154_bad1247758638c9cf804e5e96d6d05f3/images/11350532_10205202821862356_1360929809761825191_n.jpg?ver=0

Letadlo

Letadlem se dá lítat i se psem. Nevýhodou je samozřejmě cena a i určitý stres psa ale hlavně vás. Nebudu se zde rozepisovat tolik, protože záleží na každé letecké společnosti, co má za podmínky a co ne, ale souhrně – do letadla má pes mít speciální přepravku, která stojí minimálně okolo 10 tisíc, pro velkého psa. Psovi musí být dostatečně velká (nesmí se uši dotýkat stropu přepravky) a pevná, což při představě československého vlčáka po pár hodinách samoty v plastové bedně… Hmm.

Před letem se koná veterinární prohlídka psa, jestli je v pořádku, a většina společností nepřeváží psy určitých plemen. Na to se určitě podívejte, protože tam jsou i plemena, která byste nečekali. Nepřeváží se totiž i psi, kterých plemeno mívá problémy s dýcháním nebo srdcem (kvůli tlaku při letu), jako např. boxer nebo krátkonosí psi (kavalír apod.). S vlčákem problém nemívají (ale osobně si myslím, že tahle možnost je pro nás tabu z toho důvodu, že nikdo nechce zažít pobíhajícího vlčáka v prostoru pro zavazadla v letadle, který všude rozhazuje zbytky plastové bedny).

Trajekt

Jako poslední, co mě napadá na dálkovou jízdu, je trajekt. Ne u všech smí pes na palubu! Jinak s ním ale nemívají problém. Pokud jedete autem, můžete psa nechat v autě, dostanete za okno cedulku s nápisem přeprava zvířat. K autům ale během plavby nemůžete, je třeba se s tím smířit, ale personál je v garážích celou dobu a právě ona cedulka mu dává pokyn, kontrolovat přes okýnko, jestli je vše v pořádku. Pokud pes může na palubu, má volně přístupný celý trajekt kromě jídelní a obchodní zóny. Dokonce jsou na trajektu i psí pisoáry . Pokud na palubu nesmí, máte možnost si zaplatit kajutu, kam si ho vzít můžete, je to ale možnost dost drahá. Případně jsem se setkala s trajektem, kde nám nabídli i umístění psa do kotce po dobu plavby, pod dozorem personálu. Jak to vypadá a funguje nevím, bylo to přes noc a v chladu, takže jsme je nechali v autě.

http://img25.rajce.idnes.cz/d2503/13/13770/13770154_bad1247758638c9cf804e5e96d6d05f3/images/13901417_10210045263666925_2310468932040529799_n.jpg?ver=0

Pěšky

Super varianta, ke které není co dodat. Výhod to má spoustu, ale i pár nevýhod. Pokud se hodláte toulat divočinou, nemůžete na víc jak pár dní. Vy možná vydržíte delší dobu na čínských polívkách, pes ale musí také žrát a jeho žrádlo je těžké. Vyzkoušela jsem si to zatím jen nanečisto na 4 dny mimo civilizaci a pes mi zabral 4 kg krosny… Nedokážu si představit, jít na delší dobu. Pro zajímavost to bylo – 4*800g granulí (denní dávka, ale měla hlad, měla jsem vzít víc), látkový náhubek (kdyby něco), náhradní delší vodítko (dá se použít jako náhrada za obojek nebo vodítko v případě roztrhnutí nebo překousání), očkovák/pas, jedna látková miska. Samozřejmě, pokud půjdete skrz civilizaci, můžete nakoupit, takže tahat jídla méně, nebo je i alternativa sušeného drceného masa.

http://img25.rajce.idnes.cz/d2503/13/13770/13770154_bad1247758638c9cf804e5e96d6d05f3/images/18403570_1407042662668246_5713789773616713014_n.jpg?ver=0

KRMENÍ NA CESTÁCH

Většina z čtenářů tohohle článku bude nejspíš spadat mezi barfisty. Těm udělám radost. Nečekala jsem, jak moc v cizině bude maso pro psy dostupné. Z mých zkušeností celý sever je v pohodě. V každém zverimexu, ALE I supermarketu je chladící nebo mrazící box, kde je maso pro psy. Pro ně je to také výseková cena, pro nás po přepočtu zhruba cena masa pro lidi (koukala jsem ve Finsku na kuřecí a obvykle bylo okolo tří eur za kg. Z granulí je to podobné jako u nás, v supermarketu nějaké levné, ve zverimexech je to různé, ale TOTW vládne světu. Nebo je samozřejmě možnost, kupovat maso pro lidskou spotřebu, ale to je cenově dvojnásob výš a musíte si dát pozor, v turistických centrech vám budou zkoušet vnutit medvědí nebo losí maso za super cenu 12E/kg! :D.

Opačné je to ale v jižnějších zemích. Na Slovensku jsem sháněla dlouho kvalitní granule, natož maso… Až jsem se na to vybodla a koupila Chappy s 0,0005% masa. No co, pár dní to vydrží. Určitě není na škodu si najít na FB skupiny pejskařů z cílové země a zeptat se přímo jich, na dostupné krmivo.

Osobně bych ale barf na cestách nezkoušela, už jen proto, že je to šíleně nepraktické, nemáte, kde rozmrazit maso, není na to většinou ani čas. Navíc, pokud nemáte k dispozici mrazák, musíte do obchodů každý druhý nebo třetí den.

Za mě krmím granulemi. Je to praktické na převoz, moje fena přechází z domácího masa na režim granulí bez problémů a sama je i žere a má ráda. Ale vyzkoušejte předem doma, ať nekoupíte celý pytel a pak uprostřed pláně v Anglii nezjistíte, že pes nežere a nežere a teď co. Obecně se doporučuje přidávat zezačátku konzervy, a postupně ubírat, nebo přejít na granule už doma pár dní předem. Každý pes má tohle jiné, takže se špatně píše obecný postup.

UBYTOVÁNÍ

Já cestuji pod stan nebo ideálně pod hvězdnou oblohu. Nejprve ale k tomu ubytování. Shání se se psem špatně. Můžete mít štěstí a vezmou vás do prvního hotelu, nebo taky ne. A když, tak mají jiné podmínky než u nás. My Češi jsme obecně tak trochu výjimka, co se psů týče, a v zahraničí často nechápou naší potřebu bydlet se psem v jedné místnosti i na dovolené. Určitě první napište do hotelu nebo penzionu, zda vás přijme se psem, napište, že se jedná o velkého psa a ideálně pošlete fotku (nejlépe nějakou, kde se mazlí s malými dětmi . To je jen taková strategická poznámka). A to udělejte, i když na webu uvádí, že „Dogs friendly“. U mnoho ubytovacích zařízení totiž „dogs“=“pes do 5kg“. Doporučuji zároveň do emailu napsat, že je pes vychovaný a zvyklý na byt, že ho stejně nebudete nechávat samotného na pokoji a že samozřejmě respektujete veřejné prostory a nebudete si ho s sebou brát do jídelny, k bazénu nebo na dětská hřiště apod. Tohle všechno jsou totiž věci, které obvykle majitelům hotelů vadí. Podmínkou je, že tyto pravidla samozřejmě budete dodržovat. A zeptejte se na cenu. Ono, když si přivedete velkého psa/psy, dost často zkouší zvednout cenu, a pokud vám to předem potvrdil emailem, že souhlasí i s takovým velkým psem, nemůže poté nic říct.

Zní to jako složitá politika, ale vyplatí se to. Navíc nepočítejte s tím, že vás vezme hned první penzion, kterému napíšete, nakonec budete rádi, když vás vezmou aspoň někde.

http://img23.rajce.idnes.cz/d2303/13/13152/13152979_7b30d9da4be9db1a78d92ee9a33df234/images/IMG_3014.jpg?ver=2

ZJIŠŤOVÁNÍ INFORMACÍ, KONTAKTY

Nejspíš nejdůležitější kapitolka. Kam se obrátit? Mně vždycky stačily ambasády, zodpověděly mé otázky nebo mi poskytly odkazy v angličtině, kde je možné odpovědi najít. Obracejte se na ambasádu daného státu u nás, ne české ambasády v daném státu. Napište v dostatečném předstihu, např. Norové mi odpověděli až za dva měsíce po mých 5 urgovaných emailech. Napište i klidně na ambasády těch zemí, přes které jen pojedete, protože nevíte, jestli nemají jiné podmínky.

Zbytečné je psát blízkým evropským státům (zpravidla pevninské státy v EU), tam jsou všechny podmínky stejné, snad jen si zjistit omezení plemen vstupu do země.

Nedůvěřujte webům, které najdete, pravidla se každým rokem mění.

Na co se zeptat?

  1. Má pes mého plemene přístup do vaší země? Váží se k němu nějaké speciální podmínky? (občas potencionálně nebezpečná plemena musí nosit náhubek)

  2. Musí mít pes i jiná speciální očkování nebo odčervení než nakazuje EU?

  3. Jaká jsou pravidla volného pohybu psů? Mohu psa v přírodě pustit z vodítka? Musí mít ve městech náhubek, i pokud je na vodítku?

  4. Mám při přejezdu přes hranice psa někde registrovat?

  5. Platí speciální podmínky pro převoz psa autem? Případně, jak se dá cestovat hromadnou dopravou?

Zároveň si před cestou zjistěte a uložte číslo na policii, sanitku a psí záchranku, pokud ji ta země má. Může se to hodit.

PODMÍNKY KONKRÉTNÍCH STÁTŮ:

Mé informace o různých státech a jejich přístupů, vše je z roku 2016, 2017. Ve všech státech Evropy platí, že pes musí mít všechna povinná očkování pro EU, petpas s sebou, nesmí být nemocný a musí mít tetování nebo čip, shodný v petpasu.

Obecně je dobré mít v petpas vlepenou fotku zvířete a prohlášení veterináře staré jen pár dní, o zdravotním stavu psa.

potvrzeni že pes může za hranice od veterináře
http://img25.rajce.idnes.cz/d2503/13/13770/13770154_bad1247758638c9cf804e5e96d6d05f3/images/19576028_10203259238918212_1386454395_n.jpg?ver=0

UK -Anglie, Irsko Skotsko (2017)

Omezení plemen není, pes musí mít platné očkování, minimalně 30dní staré, odčervení proti echinokonoze (přípravkem praziquantel) a to ideálně 24h před vstupem do země.Do europasu to musí zapsat veterinář, včetně hodiny aplikace, vlepit samolepku, razítko a podpis. Musí to tedy podat veterinář. Je nutné i klinické vyšetření psa, že je zdraví a to max 24h staré, zapsané do europasu s časem a razítkem veternáře.  Na hranicích se kontroluje čip i europas( očkovací průkaz)

FINSKO (2016)

Omezení plemen není, pes musí mít kromě povinných očkování ještě odčervení proti echinokonoze a to v rozmezí 1-5 dní před vstupem do země. Na volno se pohybovat nesmí vůbec nikde v zemi, s výjimkou vyhrazených prostorů pro psy (výběhy, parky). Náhubek musí mít v hromadné dopravě a na některých speciálních místech, kde je povinný (obchodní centra atd.).

Psa po příjezdu do země (před vstupem na trajekt nebo při kontrole na hranicích z Ruska) musíte nahlásit na celní zprávě a oni si zkontrolujou jestli sedí čip/s údaji v pasu psa. Ovšem i tak to obvykle nevyžadují a pustí vás dál mávnutím ruky.

ŠVÉDSKO (2016)

Omezení plemen také není, očkování jsou totožná s povinnými v ČR. Pes nesmí být na volno ve městech, v národních parcích rezervacích, takže téměř nikde.

NORSKO (2016)

Má poměrně zajímavý seznam omezení plemen. Je na něm pouze 6 psů (ČSV, Argentinská doga, Tosa-inu, Brazilská fila, Amstaff, Pitbull) . Tyto plemena nesmíte do země ani převážet do jiné země a zároveň! Do země nesmí jakýkoliv kříženci těchto plemen. Pokud nemáte papírového psa, a celníkům se bude zdát, že je podobný stafordovi, nemusí mu povolit vstup do země! A to i v případě že je to kříženec labradora s jezevčíkem, prostě, jak jim bude připomínat nějakého z daných plemen, smůla. Totéž platí pro jakékoliv psy vypadající jako vlk, u kterých by měli podezření, že mají příměs vlčí krve. Nevím, jak to chtějí řešit u saarlosků, každopádně si určitě vemte papíry od psa, ať můžete dokázat rodokmen a čistý původ (tedy že to není čsv ani kříženec vlka). Navíc nepovolí vstup do země psům, kteří vypadají nebo se chovají agresivně, případně vás můžou ze země i se psem vyhostit, pokud vám pes udělá scénu někde v parku (vrčí na lidi např.). Nepodporují ani psy vycvičené obranáře, byť to nezjistí, pokud jim to neřeknete. Pes nicméně nesmí na celníka zavrčet, ani když si od vás bude přebírat doklady (někteří psi to vnímají jako ohrožení páníčka a mručí).

Pokud ale máte zlatýho retrívra nebo čivavu, Norsko je vám otevřeno a podmínky má stejné jako ČR, nic speciálního, jen při vstupu do země hlásit psa celní správě a od 1. dubna do 20. srpna musí být psi v přírodě na vodítku povinně, jinak smí být v přírodě mimo města na volno, ale pod vaší kontrolou a na dohled a pouze na cestách, ne mimo ně.

DÁNSKO (2017)

Plemena, která jsou zakázana: Pittbullteriér, Tosa Inu, Americký stafordširský teriér, Brazilská doga, Argentinská doga, Americký bulldog, Búrský buldok, Pastevecký pes – Kangal, středoasijský, kavkazský, anatolský, šarplaninský, Jihoruský pes, Tornjak. VÝJIMKOU je, pokud je váš pes prokazatelně narozený před 17.3.2010, kdy tento zákon ještě nebyl. Stejně to platí pro křížence těchto plemen, nebo pro křížence vlků a divokých psů (nepapíroví a tedy kříženci plemen jako je kaangal, kelpie, čsv, sav…). S PP vlčákem tedy klidně můžete.

Pokud s těmito plemeny pouze cestujete přes Dánsko, smíte je do země vzít, ale nesmíte je vytáhnout z auta. Smíte je jen nechat venku vyvenčit, ale ne se vzdálit od auta a procházet se.

SLOVENSKO (2016)

Bez problémů, stejné jako v ČR, jen pes nesmí být na volno ve městech ani v NP nebo rezervacích.

ČERNÁ HORA (2017)

Očkování proti vzteklině musí být starší 15 dnů ale maximálně 6 měsíců! Zároveň je také nutní mít od veterináře potvrzení, že zvíře je zdravé a že v místě předchozího pobytu (ČR) nebyla v uplynulém půlroce vzteklina. Tyhle pravidla jsou docela dost přísná a týkají se především pokud byste se chystali být v zemi déle jak 3 měsíce, nebo tam psa prodat :). Pokud to neplánujete, tak potvrzení nepotřebujete, ale očkování na vzteklinu musí být staré maximálně jeden rok, více ne. Ostatní pravidla mi paní velvyslankyně ještě zjišťuje, ale obecně by měly být stejné jako v ČR

CHORVATSKO (2017)

Už je to EU, takže podmínky platí základní (všechna povinná očkování, petpass s fotkou a čip). Tetování v Chorvatsku není uznané! Doporučuje se vzít s sebou i průkaz původu psa, abyste dokázali že jde o plemeno a ne o křížence vlka. Zákaz do země je jen psům typu bull.

Pes musí být v celé zemi na vodítku. „Bojová a služební plemena“ musí nosit i náhubek. Kde mají seznam takto uvedených plemen jsem nenašla, ale počítám, že vlčák se řadí mezi ně. Nicméně pokud můžu z praxe usoudit, když nebudete prudit někde na náměstích s davy lidí, nikdo absenci náhubku řešit nebude. Ale zákony na to mají, takže pozor, a mít případně alespoň látkový s sebou, kdyby někdo prudil.

Pustit psa můžete na vyhrazených místech a co se týče koupání v moři, tak pouze tam kde je to povolené, případně pokud si najdete neveřejnou opuštěnou pláž (tedy ne turistickou městskou koupací), tak smíte psa pustit také, a ambasáda to pro pejskaře doporučuje, že se tak předejde zbytečným problémům.

Kempovat se v Chorvatsku nesmí mimo kempy vůbec.

RUMUNSKO (2017)


Potřeba je čip,klasické očkování včetně vztekliny starší 3 měsíců, odčervení na červi ne starší než 24h a klinické vyšetření od veterináře s časem provedení, ne starší 24h před cestou zapsané v europasu.

SRBSKO (2017)

Tam je potřeba čip ( tetování se neuznává) klasická očkování , vzteklina a hlavně serologické vyšetření na protilátky proti vzteklině.

RAKOUSKO (2017)

Stejná pravidla jak pro celou EU. Jediné, co mi psali navíc je, že československý vlčák musí být na vodítku i s náhubkem, ale pochybuji, že to budou nějak hrotit.

BOSNA A HERCEGOVINA (2017)

Pravidla základní pro EU. ČSV není problém, u nich příliš neřeší plemena psů a na vše mají stejný metr. Co mi psaly slečny z ambasády, tak jediné, čím se liší přístup k psům je ten, že oni je nevnímají jako společníky, spíš jako přítěž. Psi tedy v BaH obecně nesmí do restaurací a ubytování bude nejspíš problém. Ale závisí na každém jak se domluví, jen nemáme počítat s tím, že je to samozřejmost jako v ČR. Vodítko povinné všude.
Základní, před čím mě varovala, je velký výskyt pouličních smeček psů, kteří můžou na psa na vodítku napadnout. A druhá věc, nepouštět z vodítka, krom pouličních psů jsou zde také minová pole.

SLOVINSKO (2017)

Obecně stejné podmínky jako EU, ČSV není problém. Víc informací mi neposkytli.

HOLANDSKO (čekám na odpověď, 2017)

BELGIE (čekám na odpověď, 2017)

LUCEMBURSKO (čekám na odpověď, 2017)

OSTATNÍ STÁTY

Nebudu tu vypisovat všechny státy, ale pro představu to stačí. Ještě dodám, že pokud jsou mé informace správné, tak ČSV v Evropě nesmí jen do Norska, a do většiny ostatních států smí pouze papíroví (prokazatelně čistokrevní) psi.

Zajímavostí je třeba i Španělsko a Portugalsko, kde se za „společenskéhopsa“ považují jen psi do 10 nebo dokonce i jen 5 kg. S vlčákem vás do země samozřejmě pustí, ale bude velký problém sehnat ubytování, jít s ním do restaurace apod.